1. Reporty

  • Reporty jsou k dispozici pro uživatele s administrátorským oprávněním. Nástroje „Nápověda (Import)“, „Slovník (Export)“ a „Slovník (Import)“ může použít jen vestavěný účet „Administrator“.
  • Report je možné otevřít i přímo adresou, například „Reports.aspx?type=10“; parametry „search“, „maxrows“, „from“, „to“, „mintime“, „minrows“ a „dbname“ odpovídají polím nad reportem. V takto otevřeném reportu se nezobrazují ikony pro mazání.
  • Statistické reporty z logování do databáze filtrují jednotlivé záznamy logování podle polí nad reportem ještě před jejich sečtením:
    • „Od“ a „Do“ – časový úsek; datum „Do“ zadané bez času zahrnuje celý tento den. Pole „Od“ je při prvním zobrazení stránky s reporty předvyplněné dnešní půlnocí; report otevřený přímo adresou bez parametru „from“ začátek časového úseku neomezuje.
    • „Min. čas“ – jen záznamy, jejichž zpracování trvalo alespoň zadaný počet milisekund.
    • „Min. záznamů“ – jen záznamy volání databázových dotazů, které vrátily alespoň zadaný počet záznamů. U ostatních statistických reportů se pole neuplatní.
  • V demo režimu (soubor „Config\Demo.txt“) a v režimu pouze pro čtení NET Genium Online nelze z reportů nic mazat ani měnit.
  • V cloudové variantě NET Genium Online se nenabízejí reporty „Externí funkce“ (včetně jejich statistik), „Názvy k přeložení“, „Nápověda (Import)“, „Slovník (Export)“ a „Slovník (Import)“, ani diagnostické reporty „API“, „Cache“, „Connections“, „FbConnection.ClearPool“, „GC.Collect“, „Headers“, „MAC“, „Running queries“, „Server variables“ a „ThreadPool“.

Tisk

  • Tlačítko pro vytištění aktuálně zobrazeného reportu z webového prohlížeče.
  • Tisk reportu je možné vyvolat také pomocí klávesy „CTRL+P“.

Report

  • Tlačítko pro otevření aktuálně zobrazeného reportu na nové záložce webového prohlížeče.

SELECT

  • Pole pro zadání vlastního SQL dotazu SELECT, jehož výsledek se zobrazí jako report. Zobrazí se nejvýše tolik záznamů, kolik je nastaveno v poli s počtem záznamů.

1.1. Databázová tabulka

  • Tento report zobrazuje obsah zvolené databázové tabulky z rozbalovacího seznamu, sestavený pomocí SQL dotazu „SELECT TOP n * FROM ng_ ORDER BY id“. U tabulek s historií (přípona „_history“) je řazení sestupné („ORDER BY id DESC“). Při zadaném hledaném výrazu se tabulka čte od začátku a zobrazí se prvních n záznamů, které výraz obsahují.
  • U tabulek s historií slouží odkaz ve sloupci „deleted“ k obnovení smazaného záznamu. Obnova proběhne v jedné transakci, nezapíše se do fronty synchronizace a nespustí ukládací skripty. Existuje-li v databázové tabulce záznam se stejným ID, obnova se neprovede.
  • Rozbalovací seznam obsahuje databázové tabulky editačních formulářů včetně tabulek s historií (přípona „_history“) a databázových pohledů a in-memory tabulek s prefixem „ng_“, systémové tabulky NET Genia a u databázového serveru „Firebird“ také systémové a monitorovací tabulky databázového serveru (se znakem „$“ v názvu). Tabulky se znakem „$“ v názvu se zobrazují bez řazení.
  • U tabulek „stables_lock“ (zámky editačních formulářů) a „sngscript_processing“ (zámky skriptů) obsahuje každý řádek ikonu pro jeho smazání. U tabulky „ssynchronization“ (fronta synchronizace) obsahuje ikonu pro smazání jen první zobrazený řádek, tedy řádek s nejnižším ID.
  • Nadpis tabulky slouží zároveň jako odkaz na otevření přidruženého editačního formuláře na nové záložce webového prohlížeče.

1.2. Editační formulář

  • Tento report zobrazuje detaily zvoleného editačního formuláře z rozbalovacího seznamu.
  • Report se skládá z metadat editačního formuláře uložených v tabulce „stables“, a dále ze seznamu všech jeho ovládacích prvků načtených z tabulky „scolumns“.
  • Rozbalovací seznam obsahuje seznam všech editačních formulářů v aplikaci.
  • Nadpis tabulky slouží zároveň jako odkaz na otevření editačního formuláře na nové záložce webového prohlížeče.
  • V tabulce s metadaty editačního formuláře se v prvním a posledním sloupci zobrazuje ikona tužky, která slouží pro změnu nastavení editačního formuláře nebo jeho smazání.
  • V tabulce se seznamem ovládacích prvků se v prvním a posledním sloupci zobrazuje ikona tužky, která slouží pro změnu nastavení ovládacího prvku nebo jeho smazání.

1.3. Nahlížecí stránka

  • Tento report zobrazuje detaily zvolené nahlížecí stránky z rozbalovacího seznamu.
  • Report se skládá z metadat nahlížecí stránky uložených v tabulce „sviewpages“, a dále ze seznamu všech jejích ovládacích prvků načtených z tabulky „sviewfields“.
  • Rozbalovací seznam obsahuje seznam všech nahlížecích stránek v aplikaci.
  • Nadpis tabulky slouží zároveň jako odkaz na otevření nahlížecí stránky na nové záložce webového prohlížeče.
  • V tabulce s metadaty nahlížecí stránky se v prvním a posledním sloupci zobrazuje ikona tužky, která slouží pro změnu nastavení nahlížecí stránky nebo její smazání.
  • V tabulce se seznamem ovládacích prvků se v prvním a posledním sloupci zobrazuje ikona tužky, která slouží pro změnu nastavení ovládacího prvku nebo jeho smazání.

1.4. Tlačítko

  • Tento report zobrazuje detaily zvoleného tlačítka z rozbalovacího seznamu.
  • Report se skládá z metadat tlačítka – u tlačítek na nahlížecích stránkách uložených v tabulce „sviewfields“, u tlačítek v editačních formulářích uložených v tabulce „scolumns“.
  • Rozbalovací seznam obsahuje seznam všech tlačítek umístěných na nahlížecích stránkách a v editačních formulářích napříč celou aplikací, včetně ovládacích prvků typu TextBox, TextArea, ComboBox, ListBox, Radio, CheckBox, ForeignKey, File a Image, které mají vložené tlačítko (vyplněný popisek tlačítka). Položky z editačních formulářů jsou v seznamu uvedeny ve tvaru „ID editačního formuláře/ID ovládacího prvku“.
  • Nadpis tabulky slouží zároveň jako odkaz na otevření nahlížecí stránky, resp. editačního formuláře, ve kterém se dané tlačítko nachází, na nové záložce webového prohlížeče.
  • V tabulce s metadaty tlačítka se v prvním a posledním sloupci zobrazuje ikona tužky, která slouží pro změnu nastavení ovládacího prvku nebo jeho smazání.

1.5. Ostatní

1.5.1. Databázové tabulky (COUNT(*))

  • Tento report zobrazuje seznam všech databázových tabulek a pohledů v databázi, spolu s počtem záznamů uložených v jednotlivých databázových tabulkách či pohledech.
  • Report je setříděný podle počtu záznamů sestupně.
  • Databázové tabulky, které slouží pro ukládání uživatelských nastavení ovládacích prvků, oblíbených položek, rozložení portletů nebo statistik, a tabulka „semails“ s frontou e-mailů odesílaných skripty obsahují větší ikonu určenou pro smazání všech dat v dané databázové tabulce. Zprávy, které ve frontě „semails“ čekají na odeslání, se po jejím smazání již neodešlou.
  • Spolu s vybranou databázovou tabulkou se smažou i všechna data navazujících tabulek:
    • „susers_vf“ – také „susers_vfc“, „susers_vfs“ a „susers_portletcolumns“,
    • „susers_vfc“ – také „susers_portletcolumns“,
    • „sportlets“ – také „susers_portlet“ a „susers_portletcolumns“.
  • Smazáním dat tabulky „schanges“ (kteroukoli z obou ikon) se zároveň vymaže datum posledního komentáře v dialogu „Upozornění pro administrátora“.
  • Databázové tabulky, které slouží pro ukládání historie záznamů (_history), obsahují dvě ikony – větší pro smazání celé historie a menší pro smazání historie starší, než určuje nastavení „Smazat historii starší než“ daného editačního formuláře (bez nastavení 6 měsíců).
  • Tabulky „sinvalidlogins“, „sstatistics“, „ssynchro“, „schat“ a „schanges“ obsahují obě ikony; menší maže záznamy starší než 6 měsíců.

1.5.2. Databázové tabulky (MAX(ID))

  • Tento report zobrazuje seznam všech databázových tabulek v databázi, spolu s maximální hodnotou primárního klíče. V případě databázového serveru „Firebird“ report zobrazuje také hodnotu generátoru přidruženého k databázové tabulce, která má být u konzistentní databáze stejná jako aktuální maximální hodnota primárního klíče, nebo vyšší (například po smazání záznamů s nejvyšším ID). Červeně je zvýrazněna hodnota generátoru nižší než maximální hodnota primárního klíče. U databázového serveru „MS SQL Server“ report zobrazuje aktuální hodnotu identity (IDENT_CURRENT).
  • U databázových pohledů (přípona „_view“) a u tabulek, u kterých dotaz na hodnotu generátoru nebo identity skončí chybou, je uvedeno „N/A“. Databázová tabulka bez identity má u databázového serveru „MS SQL Server“ hodnotu 0. Databázové tabulky, u kterých nelze zjistit maximální hodnotu primárního klíče, report vynechá.
  • Report je setříděný podle maximální hodnoty primárního klíče sestupně.

1.5.3. Databázové tabulky (SELECT *)

  • Tento report zobrazuje seznam SQL dotazů ve tvaru „SELECT * FROM ng_“, sestavený z databázových tabulek přidružených ke všem editačním formulářům napříč celou aplikací.
  • SQL dotazy jsou zobrazeny ve skupinách podle aplikací, ve kterých jsou přidružené editační formuláře umístěny. Nad každou skupinou je zobrazen v komentáři název aplikační skupiny a aplikace, do které SQL dotazy patří.

1.5.4. Databázové tabulky (Zámky)

  • Tento report zobrazuje seznam všech aktivních zámků databázových tabulek a běžících skriptů s možností jejich okamžitého uvolnění. Zámky jednotlivých záznamů otevřených v editačních formulářích report nezobrazuje.
  • Report se skládá ze zámků editačních formulářů uložených v tabulce „stables_lock“, a dále ze zámků aktuálně spuštěných skriptů uložených v tabulce „sngscript_processing“.
  • Zámky editačních formulářů se používají při výpočtu hodnoty ovládacích prvků typu „TextBox“ s celočíselným datovým typem a se zapnutou funkcí „Max+1“, a dále pro synchronizaci dat.
  • Zámky skriptů se používají pro potřeby serverové funkce „PROTECTSCRIPT()“.
  • Uvolnění zámku je nutné provést ručně ve chvíli, kdy je evidentní, že došlo k anomálii na aplikačním nebo databázovém serveru, a nedošlo ke korektnímu uvolnění zámku, které standardně zajišťuje samo NET Genium. Uživatelé pak nemohou uložit rozpracované záznamy v editačních formulářích, které obsahují „MAX+1 textboxy“, a dostávají následující hlášku:
  • NET Genium čeká na dokončení transakce, která byla zahájena (datum a čas) uživatelem (přihlašovací jméno). Pokuste se prosím záznam uložit později. Pokud potíže přetrvají, obraťte se na správce systému.
  • V následujících situacích může dojít k nekorektnímu uvolnění databázového zámku, a toto uvolnění je následně nutné provést ručně:
    • Na aplikačním i databázovém serveru mohou docházet systémové prostředky. Detailní popis této problematiky je uveden v samostatné příručce Řešení problémů s výkonem.
    • Mezi aplikačním a databázovým serverem může docházet k rozpadu síťového připojení, což může mimo jiné signalizovat i následující hláška v souboru „Errors.log“: „This SqlTransaction has completed; it is no longer usable.“.

1.5.5. Aplikace (Export)

  • Tento report sestavuje textový soubor, ve kterém jsou vyjmenovány všechny aplikační skupiny, aplikace a kategorie spolu s jejich nastavením, včetně nápovědy a práv.

1.5.6. Indexy

  • Tento report zobrazuje analýzu indexů databázových tabulek přidružených ke všem editačním formulářům v aplikaci. Editační formuláře, nad kterými se vytváří databázový pohled, se v reportu jen vypíšou bez analýzy.
  • Každý záznam reportu slouží zároveň jako odkaz k otevření nastavení daného editačního formuláře nebo ovládacího prvku.
  • Při řešení optimalizace chodu databáze je důležité dodržovat základní pravidlo, že musí být indexován každý sloupec, který se vyskytuje v podmínkách joinů buď na levé, nebo na pravé straně podmínky. Všechny ostatní joiny mohou být zapínány/vypínány až po nějaké době chodu aplikace, kdy se databáze postupně naplňuje daty. V průběhu času se potřeby nastavení indexů mění, a to v prvé řadě podle narůstajícího množství záznamů v jednotlivých databázových tabulkách, a v důsledku toho i podle způsobu čtení těchto dat.
  • Postupné zapínání/vypínání indexů musí vycházet ze základní podstaty indexů – indexovat daný sloupec má smysl pouze v případě, že se hodnota sloupce vyhodnocuje pomocí operátoru „rovná se“, „není definováno“ nebo „je v dotazu“.
  • Zapínání/vypínání indexů ve vlastnostech editačního formuláře se provádí na záložce „Administrace“.
  • Zapínání/vypínání indexů ve vlastnostech ovládacího prvku se provádí na záložce „Administrace“.
  • Příklady:
    • Pokud není index nastaven na sloupci, na kterém by měl být nastaven z podstaty joinování, jsou u daného ovládacího prvku uvedeny tři vykřičníky spolu se zkratkou „JC“ (QueryBuilder Join Condition) a četností použití ovládacího prvku v podmínkách joinů. Při rozhodování, zda index zapnout, hraje roli četnost použití ovládacího prvku. Pokud je sloupec použitý v podmínkách joinů pouze jednou nebo obecně v minimálním množství,
      • může být index vzhledem k množství záznamů v referencované tabulce zbytečný, bude jen zabírat místo v databázi, a rychlosti načítání dat nepomůže,
      • nebo může jít i o chybu, a sloupec se v podmínkách joinů vyskytuje chybně.
    • Pokud je na sloupci nastaven index, je u daného ovládacího prvku zobrazeno slovo „INDEX“.
      • Index může být nastaven i na sloupci, který není použitý v žádném joinu ani v žádné podmínce.
      • Indexy v databázových tabulkách z aplikace „Nastavení“ mají své opodstatnění, analýza indexů totiž zohledňuje pouze aplikační logiku vyplývající z nastavení jednotlivých aplikací, nezohledňuje však SQL dotazy, které se spouštějí na pozadí pomocí interních algoritmů NET Genia.
      • Stejně tak nejsou zohledňovány SQL dotazy, které nad databází spouštějí nástroje třetích stran.
  • Pokud je u ovládacího prvku zobrazeno slovo „INDEX“, a vedle něj je za čárkou uveden ještě další sloupec nebo i více sloupců ze stejné tabulky, jedná se o sdružený index, a daný sloupec je indexován zároveň s jiným sloupcem nebo spolu s vícero jiných sloupců. Za čárkou se vypisují i sloupce nastavené jako INCLUDE sloupce indexu, které se uplatní jen u databázového serveru „MS SQL Server“; report je od ostatních sloupců indexu neodlišuje.
  • Pokud je u ovládacího prvku v hranatých závorkách uvedena zkratka „JC“ (QueryBuilder Join Condition), je daný sloupec použitý v podmínkách joinů. Za dvojtečkou je uvedena četnost použití sloupce v těchto joinech.
  • Pokud je u ovládacího prvku v hranatých závorkách uvedena zkratka „C“ (QueryBuilder Condition), je daný sloupec použitý v podmínkách databázových dotazů spolu s operátorem „rovná se“, „není definováno“ nebo „je v dotazu“. Za dvojtečkou je uvedena četnost použití sloupce v těchto podmínkách. U sloupce PID se do této četnosti započítávají i ovládací prvky DataGrid a LiteDataGrid v editačních formulářích, které zobrazují záznamy daného editačního formuláře nestatistickým databázovým dotazem a mají zaškrtnuté pole „Zobrazit pouze vnořené záznamy“.
  • Pokud je u ovládacího prvku v hranatých závorkách uvedena zkratka „AC“ (AutoSum Condition), je daný sloupec použitý v podmínkách ovládacích prvků typu „AutoSum“ spolu s operátorem „rovná se“ nebo „není definováno“. U sloupců PID a PFORM se počítají podmínky AutoSumu na tento sloupec bez ohledu na operátor; u sloupce PID navíc i ovládací prvky AutoSum, které sčítají vnořené záznamy. Za dvojtečkou je uvedena četnost použití sloupce v těchto autosumech.
  • Pokud je u ovládacího prvku v hranatých závorkách uvedena zkratka „F“ (Filter), je daný sloupec použitý jako sloupec typu „Filtr“ ve statistickém databázovém dotazu.

1.5.7. Indexy (dm_db_index_physical_stats)

  • Pro databázový server „MS SQL Server“
  • Tento report zobrazuje seznam fragmentace indexů editačních formulářů nebo databázových ovládacích prvků.
  • Každý záznam reportu slouží zároveň jako odkaz k otevření nastavení daného editačního formuláře nebo ovládacího prvku.
  • Pro defragmentaci indexů slouží program „SqlBackup.exe /rebuildindexes“ nebo „SqlBackup.exe /reorganizeindexes“. Detailní popis programu „SqlBackup.exe“ je uveden v samostatné příručce Utility.

1.5.8. Indexy (dm_db_index_usage_stats)

  • Pro databázový server „MS SQL Server“
  • Tento report zobrazuje seznam používání indexů databázovým serverem. Index s názvem „changedid“ report vynechává.
    • user_seeks – globální četnost hledání v indexu pomocí operace „SEEK“
    • user_scans – globální četnost hledání v indexu pomocí operace „SCAN“
    • user_lookups – globální četnost hledání v indexu pomocí operace „LOOKUP“
    • user_updates – globální četnost aktualizace indexu
  • Každý záznam reportu slouží zároveň jako odkaz k otevření nastavení daného editačního formuláře nebo ovládacího prvku.
  • Indexy, které mají nulu ve sloupci „user_seeks“, „user_scans“ a „user_lookups“, je vhodné optimalizovat, nebo zcela smazat, protože je „SQL Server“ nepoužívá pro zrychlení zpracování databázových dotazů, a pouze je aktualizuje (pokud je hodnota „user_updates“ větší než nula).
  • Statistiky používání indexů „SQL Server“ při svém restartu nuluje. Před smazáním indexu je proto nutné ověřit, že server běží dostatečně dlouho.

1.5.9. Nepoužívané indexy

  • Pro databázový server „MS SQL Server“
  • Tento report zobrazuje seznam indexů, které mají ve statistice používání indexů databázového serveru (sys.dm_db_index_usage_stats) nulové hodnoty „user_seeks“, „user_scans“ a „user_lookups“. Index, ke kterému tato statistika od posledního restartu databázového serveru neobsahuje žádný záznam, v reportu není, přestože je také nepoužívaný. Index s názvem „changedid“ report vynechává.
    • user_seeks – globální četnost hledání v indexu pomocí operace „SEEK“
    • user_scans – globální četnost hledání v indexu pomocí operace „SCAN“
    • user_lookups – globální četnost hledání v indexu pomocí operace „LOOKUP“
    • user_updates – globální četnost aktualizace indexu
  • Každý záznam reportu slouží zároveň jako odkaz k otevření nastavení daného editačního formuláře nebo ovládacího prvku.
  • Indexy, které mají nulu ve sloupci „user_seeks“, „user_scans“ a „user_lookups“, je vhodné optimalizovat, nebo zcela smazat, protože je „SQL Server“ nepoužívá pro zrychlení zpracování databázových dotazů, a pouze je aktualizuje (pokud je hodnota „user_updates“ větší než nula).
  • Statistiky používání indexů „SQL Server“ při svém restartu nuluje. Před smazáním indexu je proto nutné ověřit, že server běží dostatečně dlouho.

1.5.10. Fulltextové jazyky

  • Pro databázový server „MS SQL Server“
  • Tento report zobrazuje seznam všech fulltextových jazyků.

1.5.11. Fulltextové katalogy

  • Pro databázový server „MS SQL Server“
  • Tento report zobrazuje seznam všech fulltextových katalogů.

1.5.12. Fulltextové indexy

  • Pro databázový server „MS SQL Server“
  • Tento report zobrazuje seznam všech fulltextových indexů.

1.5.13. Fulltextové sloupce

  • Pro databázový server „MS SQL Server“
  • Tento report zobrazuje seznam fulltextových sloupců databázové tabulky vybrané v rozbalovacím seznamu „Databázová tabulka“.

1.5.14. Databázové dotazy

  • Tento report zobrazuje seznam všech databázových dotazů napříč celou aplikací, vytvořených v návrháři databázových dotazů.
  • V tabulce s databázovými dotazy se zobrazují informace o ovládacím prvku, ke kterému je databázový dotaz přidružen, a v prvním sloupci se zobrazuje ikona tužky, která slouží pro změnu nastavení přidruženého ovládacího prvku.
  • Název nahlížecí stránky či editačního formuláře slouží zároveň jako odkaz na otevření dané nahlížecí stránky či editačního formuláře na nové záložce webového prohlížeče.

1.5.15. Databázové dotazy (Šablony)

  • Tento report zobrazuje seznam všech databázových dotazů, které jsou označené jako šablony – v nastavení databázového dotazu na záložce „Ostatní“ mají vyplněný název šablony.
  • V tabulce s databázovými dotazy se zobrazují informace o ovládacím prvku, ke kterému je databázový dotaz přidružen, a v prvním sloupci se zobrazuje ikona tužky, která slouží pro změnu nastavení přidruženého ovládacího prvku.
  • Název nahlížecí stránky či editačního formuláře slouží zároveň jako odkaz na otevření dané nahlížecí stránky či editačního formuláře na nové záložce webového prohlížeče.
  • Při vytváření nového databázového dotazu jsou všechny dostupné šablony k dispozici v rozbalovacím seznamu „Šablony“ na záložce „Obecné“. Po vybrání šablony dojde k automatickému předvyplnění všech parametrů databázového dotazu údaji ze zvolené šablony.

1.5.16. Databázové dotazy (Nepoužívané joiny)

  • Tento report zobrazuje seznam všech databázových dotazů, které joinují databázové tabulky, ale tyto tabulky následně k ničemu nepoužívají:
    • sloupce těchto tabulek se nevyskytují v podmínkách (na levé ani pravé straně), v podmínkách dalších joinů ani v agregačních sloupcích databázového dotazu,
    • sloupce těchto tabulek se nevyskytují ve sloupci, jehož hodnotu databázový dotaz vrací, v řazení, v barvě záznamu, v časovém úseku ani v odstranění duplicit,
    • sloupce těchto tabulek se nevyskytují v zobrazovaných sloupcích ovládacího prvku, který databázový dotaz používá (sloupce nahlížecí tabulky a detailů, osy grafu, sloupce kalendáře, mapy a dalších vizuálních prvků), ve sloupcích nahlížecích tabulek a portletů nastavených jednotlivými uživateli, v přiřazení hodnot výběrového dialogu ani v krocích skriptu „Přiřadit více hodnot z dotazu“ a „Uložit více hodnot do databáze“, které databázový dotaz používají. Ostatní kroky skriptu report nezohledňuje, takže join použitý jen v nich nahlásí jako nepoužitý.
  • Použití sloupce se posuzuje jen podle editačního formuláře, ke kterému sloupec patří. Je-li tatáž databázová tabulka v databázovém dotazu použita i jinde (například jako zdrojová tabulka nebo v dalším joinu), report považuje použití jejího sloupce kdekoli v databázovém dotazu za použití joinu a join nenahlásí.

1.5.17. Databázové dotazy (LEFT JOIN + Podmínka)

  • Tento report zobrazuje seznam všech databázových dotazů, které joinují databázové tabulky pomocí LEFT JOIN, a přitom obsahují podmínku na hodnotu jednoho ze sloupců přijoinované tabulky pomocí množiny operátorů „rovná se“, „nerovná se“ apod. Jediný operátor, který je z této množiny vyňat, je operátor „není definováno“. Tento operátor má v případě LEFT JOIN svůj význam, protože filtruje všechny záznamy, u kterých nebylo možné operaci JOIN za stanovených podmínek vyhovět. Report hlásí i časový úsek nastavený na sloupec přijoinované tabulky; u každého dotazu uvede jen první nalezený případ.
  • Databázové dotazy, které se zobrazují v tomto reportu, je vhodné prověřit, a případně zaměnit za INNER JOIN z důvodu optimalizace rychlosti načítání databázového dotazu. Zpracování INNER JOIN je vždy rychlejší než LEFT JOIN.

1.5.18. Databázové dotazy (total_worker_time)

1.5.19. Databázové dotazy (total_rows)

1.5.20. Databázové dotazy (total_memory)

1.5.21. Databázové dotazy (execution_count)

1.5.22. Databázové dotazy (average_worker_time)

1.5.23. Databázové dotazy (average_rows)

1.5.24. Databázové dotazy (max_worker_time)

1.5.25. Databázové dotazy (max_rows)

1.5.26. Databázové dotazy (max_memory)

  • Tento report zobrazuje statistiku volání databázových dotazů vytvořených v návrháři databázových dotazů, setříděnou sestupně podle
    • total_worker_time – celkového času zpracování dotazu databázovým serverem,
    • total_rows – celkového počtu záznamů vrácených dotazem,
    • total_memory – celkové spotřeby paměti při zpracování dotazu,
    • execution_count – počtu spuštění dotazu,
    • average_worker_time – průměrného času zpracování dotazu databázovým serverem,
    • average_rows – průměrného počtu záznamů vrácených dotazem,
    • max_worker_time – maximálního času zpracování dotazu databázovým serverem,
    • max_rows – maximálního počtu záznamů vrácených dotazem,
    • max_memory – maximální spotřeby paměti při zpracování dotazu.
  • Varianty total_memory a max_memory se zobrazují pouze v případě, že je v nastavení NET Genia zapnuto měření spotřeby paměti.
  • Tento report je k dispozici pouze v případě, že je v nastavení NET Genia zapnuté logování do databáze, a existuje alespoň jeden záznam volání databázového dotazu. Detailní popis nastavení NET Genia je uveden v samostatné příručce Nastavení NET Genia.
  • V tabulce s databázovými dotazy se zobrazují informace o ovládacím prvku, ke kterému je databázový dotaz přidružen, a v prvním sloupci se zobrazuje ikona tužky, která slouží pro změnu nastavení přidruženého ovládacího prvku.
  • Název nahlížecí stránky či editačního formuláře slouží zároveň jako odkaz na otevření dané nahlížecí stránky či editačního formuláře na nové záložce webového prohlížeče.
  • Pomocí odkazu „...“ ve sloupci „Logování“ je možné zobrazit na nové záložce webového prohlížeče detailní report s jednotlivými záznamy volání databázových dotazů a údaji o
    • datumu a času spuštění dotazu,
    • uživateli, který dotaz spustil,
    • času zpracování dotazu v milisekundách,
    • počtu vrácených záznamů,
    • spotřebě paměti, je-li v nastavení NET Genia zapnuto měření spotřeby paměti, a
    • konkrétním SQL dotazu.
  • Počet záznamů je ve výchozím nastavení omezen na 100 záznamů. Tento počet je možné ručně zvýšit nebo snížit změnou parametru „maxrows“ v URL reportu.

1.5.27. dm_exec_query_stats (total_worker_time)

1.5.28. dm_exec_query_stats (execution_count)

1.5.29. dm_exec_query_stats (average_worker_time)

1.5.30. dm_exec_query_stats (max_worker_time)

  • Pro databázový server „MS SQL Server“
  • Tento report zobrazuje statistiku volání 100 databázových dotazů celého databázového serveru, nejen databáze NET Genia, s nejvyšší hodnotou zvoleného ukazatele, setříděnou sestupně podle
    • total_worker_time – celkového času zpracování dotazu databázovým serverem,
    • execution_count – počtu spuštění dotazu,
    • average_worker_time – průměrného času zpracování dotazu databázovým serverem,
    • max_worker_time – maximálního času zpracování dotazu databázovým serverem.
  • Odkaz „...“ ve sloupci „Logování“ dohledá podle shodného textu SQL dotazu odpovídající databázový dotaz ve statistice volání databázových dotazů a zobrazí na nové záložce webového prohlížeče jeho detailní report. Funguje tedy jen u dotazů, jejichž volání je zaznamenané při zapnutém logování do databáze.

1.5.31. Skripty (total_worker_time)

1.5.32. Skripty (execution_count)

1.5.33. Skripty (average_worker_time)

1.5.34. Skripty (max_worker_time)

  • Tento report zobrazuje statistiku spouštění serverových skriptů vytvořených v návrháři skriptů, setříděnou sestupně podle
    • total_worker_time – celkového času zpracování skriptu,
    • execution_count – počtu spuštění skriptu,
    • average_worker_time – průměrného času zpracování skriptu,
    • max_worker_time – maximálního času zpracování skriptu.
  • Tento report je k dispozici pouze v případě, že je v nastavení NET Genia zapnuté logování do databáze, a existuje alespoň jeden záznam spuštění skriptu. Detailní popis nastavení NET Genia je uveden v samostatné příručce Nastavení NET Genia.
  • V tabulce se skripty se zobrazují informace o editačním formuláři nebo ovládacím prvku, ke kterému je skript přidružen, a v prvním sloupci se zobrazuje ikona tužky, která slouží pro změnu definice tohoto skriptu.
  • Název nahlížecí stránky či editačního formuláře slouží zároveň jako odkaz na otevření dané nahlížecí stránky či editačního formuláře na nové záložce webového prohlížeče.
  • Pomocí odkazu „...“ ve sloupci „Logování“ je možné zobrazit na nové záložce webového prohlížeče detailní report s jednotlivými záznamy spouštění skriptů a údaji o
    • datumu a času spuštění skriptu,
    • uživateli, který skript spustil a
    • času zpracování skriptu v milisekundách.
  • Počet záznamů je ve výchozím nastavení omezen na 100 záznamů. Tento počet je možné ručně zvýšit nebo snížit změnou parametru „maxrows“ v URL reportu.

1.5.35. Nahlížecí stránky (Export)

  • Tento report sestavuje textový soubor, ve kterém jsou vyjmenovány všechny nahlížecí stránky včetně jejich aplikačních skupin, aplikací a kategorií, spolu s nastavením dané nahlížecí stránky (včetně nápovědy a práv) a se všemi jejími ovládacími prvky.
  • Každý ovládací prvek je v reportu uveden se svým nastavením podle typu ovládacího prvku, včetně databázových dotazů, skriptů a práv.

1.5.36. Nahlížecí stránky (total_worker_time)

1.5.37. Nahlížecí stránky bez postbacků (total_worker_time)

1.5.38. Nahlížecí stránky (execution_count)

1.5.39. Nahlížecí stránky bez postbacků (execution_count)

1.5.40. Nahlížecí stránky (average_worker_time)

1.5.41. Nahlížecí stránky bez postbacků (average_worker_time)

1.5.42. Nahlížecí stránky (max_worker_time)

1.5.43. Nahlížecí stránky bez postbacků (max_worker_time)

  • Tento report zobrazuje statistiku zobrazení nahlížecích stránek, setříděnou sestupně podle
    • total_worker_time – celkového času zpracování nahlížecí stránky,
    • execution_count – počtu zobrazení nahlížecí stránky,
    • average_worker_time – průměrného času zpracování nahlížecí stránky,
    • max_worker_time – maximálního času zpracování nahlížecí stránky.
  • Tento report je k dispozici pouze v případě, že je v nastavení NET Genia zapnuté logování do databáze, a existuje alespoň jeden záznam zobrazení nahlížecí stránky. Detailní popis nastavení NET Genia je uveden v samostatné příručce Nastavení NET Genia.
  • Varianty „bez postbacků“ započítávají jen první načtení nahlížecí stránky, nikoli její aktualizace (postback).
  • V tabulce s nahlížecími stránkami se v prvním sloupci zobrazuje ikona tužky, která slouží pro změnu nastavení této nahlížecí stránky.
  • Název nahlížecí stránky slouží zároveň jako odkaz na otevření dané nahlížecí stránky na nové záložce webového prohlížeče.
  • Pomocí odkazu „...“ ve sloupci „Logování“ je možné zobrazit na nové záložce webového prohlížeče detailní report s jednotlivými záznamy zobrazení nahlížecích stránek a údaji o
    • datumu a času zobrazení nahlížecí stránky,
    • uživateli, který nahlížecí stránku zobrazil,
    • času zpracování nahlížecí stránky v milisekundách,
    • velikosti odpovědi v bajtech a
    • informací, zda jde o první načtení nahlížecí stránky, nebo o její aktualizaci (postback).
  • Minimální zobrazovaný čas zpracování nahlížecí stránky je ve výchozím nastavení stanoven na 0 milisekund, zobrazují se tedy všechny záznamy zobrazení nahlížecích stránek včetně těch, jejichž zpracování trvalo 0 milisekund. Tento minimální čas je možné zvýšit nebo snížit změnou parametru „mintime“ v URL reportu.
  • Počet záznamů je ve výchozím nastavení omezen na 100 záznamů. Tento počet je možné ručně zvýšit nebo snížit změnou parametru „maxrows“ v URL reportu.

1.5.44. Editační formuláře (Export)

  • Tento report sestavuje textový soubor, ve kterém jsou vyjmenovány všechny editační formuláře včetně jejich aplikačních skupin a aplikací, spolu s nastavením daného editačního formuláře (včetně nápovědy, poznámek a spoluvlastníků záznamů), se všemi jeho ovládacími prvky bez ohledu na jejich typ a s nastavením tlačítek editačního formuláře.
  • Každý ovládací prvek je v reportu uveden se svým nastavením podle typu ovládacího prvku, včetně databázových dotazů, skriptů a práv.
  • Součástí nastavení tlačítek editačního formuláře jsou i skripty událostí editačního formuláře (OnAfterOpen, OnBeforeSave, OnAfterSave, OnBeforeOpen, OnBeforeDelete a OnAfterDelete).

1.5.45. Editační formuláře (Synchronizace)

  • Tento report zobrazuje seznam propojení editačních formulářů se spojenými servery a stav fronty synchronizace každého propojení:
    • QUEUE – počet řádků daného propojení ve frontě synchronizace, včetně řádků, které propojení už doručilo a jejichž změna čeká na doručení jiným propojením,
    • OLDEST – datum a čas nejstaršího z těchto řádků,
    • ATTEMPTS – nejvyšší počet dosavadních pokusů o odeslání čekající změny,
    • NEXT ATTEMPT – nejbližší datum a čas dalšího pokusu o odeslání,
    • RENUMBERED – počet záznamů daného editačního formuláře přečíslovaných při synchronizaci, evidovaných v tabulce „ssynchronization_ids“.
  • Samotné nastavení synchronizace report nevypisuje, otevírá ho odkaz v prvním sloupci.
  • Report se skládá z tabulky editačních formulářů přidružených ke spojeným serverům načtených z tabulek „slinks“ a „slinkedservers“, a dále z tabulky spojených serverů.
  • V tabulce editačních formulářů se v prvním sloupci zobrazuje odkaz pro otevření nastavení synchronizace daného editačního formuláře, a v posledním sloupci ikona pro vymazání celé fronty synchronizace daného propojení.

1.5.46. Editační formuláře (total_worker_time)

1.5.47. Editační formuláře bez postbacků (total_worker_time)

1.5.48. Editační formuláře (execution_count)

1.5.49. Editační formuláře bez postbacků (execution_count)

1.5.50. Editační formuláře (average_worker_time)

1.5.51. Editační formuláře bez postbacků (average_worker_time)

1.5.52. Editační formuláře (max_worker_time)

1.5.53. Editační formuláře bez postbacků (max_worker_time)

  • Tento report zobrazuje statistiku zobrazení editačních formulářů, setříděnou sestupně podle
    • total_worker_time – celkového času zpracování editačního formuláře,
    • execution_count – počtu zobrazení editačního formuláře,
    • average_worker_time – průměrného času zpracování editačního formuláře,
    • max_worker_time – maximálního času zpracování editačního formuláře.
  • Tento report je k dispozici pouze v případě, že je v nastavení NET Genia zapnuté logování do databáze, a existuje alespoň jeden záznam zobrazení editačního formuláře. Detailní popis nastavení NET Genia je uveden v samostatné příručce Nastavení NET Genia.
  • Varianty „bez postbacků“ započítávají jen první načtení editačního formuláře, nikoli jeho aktualizace (postback).
  • V tabulce s editačními formuláři se v prvním sloupci zobrazuje ikona tužky, která slouží pro změnu nastavení tohoto editačního formuláře.
  • Název editačního formuláře slouží zároveň jako odkaz na otevření daného editačního formuláře na nové záložce webového prohlížeče.
  • Pomocí odkazu „...“ ve sloupci „Logování“ je možné zobrazit na nové záložce webového prohlížeče detailní report s jednotlivými záznamy zobrazení editačních formulářů a údaji o
    • datumu a času zobrazení editačního formuláře,
    • uživateli, který editačního formuláře zobrazil,
    • času zpracování editačního formuláře v milisekundách,
    • velikosti odpovědi v bajtech a
    • informací, zda jde o první načtení editačního formuláře, nebo o jeho aktualizaci (postback).
  • Minimální zobrazovaný čas zpracování editačního formuláře je ve výchozím nastavení stanoven na 0 milisekund, zobrazují se tedy všechny záznamy zobrazení editačních formulářů včetně těch, jejichž zpracování trvalo 0 milisekund. Tento minimální čas je možné zvýšit nebo snížit změnou parametru „mintime“ v URL reportu.
  • Počet záznamů je ve výchozím nastavení omezen na 100 záznamů. Tento počet je možné ručně zvýšit nebo snížit změnou parametru „maxrows“ v URL reportu.

1.5.54. Ovládací prvky (Šablony)

  • Tento report zobrazuje seznam všech ovládacích prvků, které jsou označené jako šablony – v nastavení ovládacího prvku na záložce „Administrace“ mají vyplněný název šablony.
  • V tabulce s ovládacími prvky se v prvním sloupci zobrazuje ikona tužky, která slouží pro změnu nastavení ovládacího prvku.
  • Název nahlížecí stránky či editačního formuláře slouží zároveň jako odkaz na otevření dané nahlížecí stránky či editačního formuláře na nové záložce webového prohlížeče.
  • Šablony podporují následující ovládací prvky:
    • DataGrid
    • LiteDataGrid
    • Picker
  • Při vytváření nového ovládacího prvku jsou všechny dostupné šablony k dispozici v rozbalovacím seznamu „Šablony“ na záložce „Obecné“. Po vybrání šablony dojde k automatickému předvyplnění všech parametrů ovládacího prvku údaji ze zvolené šablony.
  • Pokud vytváříme ovládací prvek na nahlížecí stránce, jsou k dispozici pouze šablony ovládacích prvků z nahlížecích stránek, které mají v databázovém dotazu nastavenou stejnou zdrojovou tabulku („SELECT * FROM ng_zdrojovatabulka“).
  • Pokud vytváříme ovládací prvek v editačním formuláři, jsou k dispozici pouze šablony ovládacích prvků z editačních formulářů, které mají v databázovém dotazu nastavenou stejnou zdrojovou tabulku („SELECT * FROM ng_zdrojovatabulka“).

1.5.55. Ovládací prvky (JavaScript + Nedostatečná práva)

  • Tento report prochází ovládací prvky editačních formulářů, které ve svých javascriptových událostech (včetně kliknutí na vložené tlačítko) nebo jako ovládací prvky HTML a JavaScript přistupují k jiným ovládacím prvkům téhož editačního formuláře. Report zobrazí ovládací prvek s javascriptem a v jeho kódu červeně zvýrazní odkazy na ovládací prvky, na které nemá právo některá uživatelská skupina nebo uživatel s právem na ovládací prvek s javascriptem. Ovládací prvek s javascriptem, který nemá nastavená žádná práva, report přeskočí.
  • Tento nesoulad může v editačním formuláři skončit výjimkou, protože cílový uživatel nemusí mít oprávnění na samotný ovládací prvek, avšak na javascript právo má. Javascript se pak odkazuje na ovládací prvek, který v editačním formuláři není vykreslen.
  • V tabulce s ovládacími prvky se v prvním sloupci zobrazuje ikona tužky, která slouží pro změnu nastavení ovládacího prvku.
  • Název editačního formuláře slouží zároveň jako odkaz na otevření daného editačního formuláře na nové záložce webového prohlížeče.

1.5.56. Ovládací prvky (Jen ke čtení + Událost)

  • Tento report zobrazuje seznam všech ovládacích prvků typu TextBox, TextArea a CheckBox, které jsou nastaveny „Jen ke čtení“, a zároveň obsahují jednu z javascriptových událostí typu „OnBlur“, „OnChange“, „OnClick“ nebo „OnFocus“. Moderní webové prohlížeče u těchto ovládacích prvků uvedené javascriptové události nespouštějí.
  • Tento nesoulad může způsobit nekonzistenci dat editačního formuláře, protože ovládacím prvkům, které jsou nastaveny „Jen ke čtení“, může být hodnota přiřazena například pomocí pickeru nebo javascriptu. Picker automaticky spouští „OnChange“ událost na daném ovládacím prvku, ale v takovém případě k vyvolání události „OnChange“ nedojde.
  • V tabulce s ovládacími prvky se v prvním sloupci zobrazuje ikona tužky, která slouží pro změnu nastavení ovládacího prvku.
  • Název nahlížecí stránky či editačního formuláře slouží zároveň jako odkaz na otevření dané nahlížecí stránky či editačního formuláře na nové záložce webového prohlížeče.

1.5.57. Ovládací prvky (Nesoulad datových typů)

  • Tento report zobrazuje seznam všech databázových ovládacích prvků, u kterých NET Genium eviduje jiný datový typ, než sloupec spojený s tímto ovládacím prvkem v databázi ve skutečnosti má.
  • Tento nesoulad může vzniknout změnou datového typu sloupce přímo v databázi například pomocí programu „Microsoft SQL Server Management Studio“.
  • Délka textových sloupců se porovnává ve znacích, u databázového serveru „Firebird“ tedy nezávisle na znakové sadě databáze.

1.5.58. Ovládací prvky (Picker + form_Update)

  • Tento report zobrazuje seznam všech databázových ovládacích prvků, které jsou součástí jednoho z pickerů, a u kterých může být nezbytné zahrnout volání javascriptivé funkce „form_DisableUpdate“ v události „onchange“.
  • Jde o následující ovládací prvky, u kterých NET Genium automaticky aktualizuje formulář po změně jejich hodnoty pickerem:
    • Vložení hodnoty do ovládacího prvku ComboBox, ListBox, Radio nebo ForeignKey v případě, že vkládaná hodnota nefiguruje v seznamu hodnot rozbalovacího nebo kuličkového seznamu
    • Vložení hodnoty do ovládacího prvku File nebo Image
  • A zároveň jde o situaci, kdy jeden z ovládacích prvků během pickování hodnot vyvolá aktualizaci formuláře pomocí javascriptové funkce „form_Update“ nebo „bt_Click“. Taková aktualizace nebude provedena, protože dříve dojde k automatické aktualizaci formuláře samotným NET Geniem.
  • Řešením této situace je zavolání javascriptové funkce „form_DisableUpdate“ v události „onchange“ jednoho z pickovaných prvků, ideálně hned na prvním ovládacím prvku, který je součástí pickeru.

1.5.59. Externí funkce

  • Tento report zobrazuje seznam volání externích funkcí napříč celou aplikací.
  • V tabulce s ovládacími prvky se v prvním sloupci zobrazuje ikona tužky, která slouží pro změnu nastavení ovládacího prvku.
  • Název nahlížecí stránky či editačního formuláře slouží zároveň jako odkaz na otevření dané nahlížecí stránky či editačního formuláře na nové záložce webového prohlížeče.

1.5.60. Externí funkce (Jsou definována práva)

  • Tento report zobrazuje seznam volání externích funkcí z ovládacích prvků, ke kterým má přístup alespoň jedna uživatelská skupina nebo uživatel – práva musí být nastavena v celém řetězci aplikační skupina, aplikace, kategorie, nahlížecí stránka nebo editační formulář a ovládací prvek.
  • V tabulce s ovládacími prvky se v prvním sloupci zobrazuje ikona tužky, která slouží pro změnu nastavení ovládacího prvku.
  • Název nahlížecí stránky či editačního formuláře slouží zároveň jako odkaz na otevření dané nahlížecí stránky či editačního formuláře na nové záložce webového prohlížeče.

1.5.61. Externí funkce (total_worker_time)

1.5.62. Externí funkce (total_memory)

1.5.63. Externí funkce (execution_count)

1.5.64. Externí funkce (average_worker_time)

1.5.65. Externí funkce (max_worker_time)

1.5.66. Externí funkce (max_memory)

  • Tento report zobrazuje statistiku spouštění externích funkcí, setříděnou sestupně podle
    • total_worker_time – celkového času zpracování externí funkce,
    • total_memory – celkové spotřeby paměti při zpracování externí funkce,
    • execution_count – počtu spuštění externí funkce,
    • average_worker_time – průměrného času zpracování externí funkce,
    • max_worker_time – maximálního času zpracování externí funkce,
    • max_memory – maximální spotřeby paměti při zpracování externí funkce.
  • Varianty total_memory a max_memory se zobrazují pouze v případě, že je v nastavení NET Genia zapnuto měření spotřeby paměti.
  • Tento report je k dispozici pouze v případě, že je v nastavení NET Genia zapnuté logování do databáze, a existuje alespoň jeden záznam spuštění externí funkce. Detailní popis nastavení NET Genia je uveden v samostatné příručce Nastavení NET Genia.
  • Každý řádek tabulky odpovídá jednomu identifikátoru externí funkce, tedy prvnímu parametru funkce „ngef“. Místa, ze kterých se externí funkce volají, zobrazuje report „Externí funkce“.
  • Pomocí odkazu „...“ ve sloupci „Logování“ je možné zobrazit na nové záložce webového prohlížeče detailní report s jednotlivými záznamy spouštění externí funkce a údaji o
    • datumu a času spuštění externí funkce,
    • uživateli, který externí funkci spustil,
    • času zpracování externí funkce v milisekundách a
    • spotřebě paměti, je-li v nastavení NET Genia zapnuto měření spotřeby paměti.
  • Počet záznamů je ve výchozím nastavení omezen na 100 záznamů. Tento počet je možné ručně zvýšit nebo snížit změnou parametru „maxrows“ v URL reportu.

1.5.67. Názvy k přeložení

  • Tento report zobrazuje seznam všech výskytů větných spojení, u kterých chybí vícejazyčný překlad. Zobrazovaný seznam je vygenerován následujícím způsobem:
    • je načten seznam využívaných jazyků z tabulky „susers“,
    • je zjištěn výchozí jazyk NET Genia nastavený v souboru „Config/DefaultLanguage.txt“ a
    • je sestaven finální seznam jazyků, který neobsahuje výchozí jazyk NET Genia.
  • Následně jsou podle sestaveného seznamu prověřeny překlady větných spojení u:
    • aplikačních skupin,
    • aplikací,
    • kategorií,
    • nahlížecích stránek,
    • ovládacích prvků nahlížecích stránek,
    • editačních formulářů,
    • ovládacích prvků editačních formulářů včetně zkrácených názvů, popisků tlačítek a popisků výběrových dialogů,
    • popisků tlačítka „Uložit a nový“,
    • virtuálních sloupců a hlaviček databázových dotazů,
    • javascriptových funkcí „alert“ a „confirm“,
    • parametrů funkcí „COLORLEGEND“,
    • parametrů funkcí „TEFUIG“, „TESUIG“, „WRITEMESSAGE“ a „SCHEDULEBACK“,
    • výjimek ve skriptu,
    • předmětů e-mailových zpráv,
    • záhlaví a zápatí e-mailových zpráv.
  • V tabulce s ovládacími prvky se v prvním sloupci zobrazuje ikona tužky, která slouží pro změnu nastavení ovládacího prvku, resp. doplnění chybějícího překladu.

1.5.68. Nápověda (Import)

  • Tento nástroj umožňuje import nápovědy editačních formulářů a nahlížecích stránek z externího souboru.

1.5.69. Slovník (Export)

  • Tento report sestavuje excelový soubor s názvy všech:
    • aplikačních skupin,
    • aplikací,
    • kategorií,
    • nahlížecích stránek,
    • ovládacích prvků nahlížecích stránek,
    • editačních formulářů,
    • ovládacích prvků editačních formulářů,
    • podmínek (QueryBuilder),
    • sloupců + filtrů (QueryBuilder),
    • hlaviček (QueryBuilder),
    • skriptů a podmínek (skript).

1.5.70. Slovník (Import)

  • Tento nástroj umožňuje zpětný import excelového souboru, který vznikl pomocí exportu slovníku, viz předchozí kapitola. Importem dojde k aktualizaci názvů všech:
    • aplikačních skupin,
    • aplikací,
    • kategorií,
    • nahlížecích stránek,
    • ovládacích prvků nahlížecích stránek,
    • editačních formulářů,
    • ovládacích prvků editačních formulářů,
    • podmínek (QueryBuilder),
    • sloupců + filtrů (QueryBuilder),
    • hlaviček (QueryBuilder),
    • skriptů a podmínek (skript).
  • Import zapisuje texty přímo, bez navazujících akcí – názvy portletů, názvy oblíbených položek ani název protějšku sloučené aplikační skupiny a aplikace se nezmění.

1.5.71. Práva (Aplikace)

  • Tento report zobrazuje seznam všech aplikačních skupin, aplikací, editačních formulářů, kategorií a nahlížecích stránek, včetně nastavených práv. U editačních formulářů jsou místo práv uvedeni spoluvlastníci záznamů (nastavení „Spoluvlastníci záznamů“).
  • Název aplikační skupiny, aplikace, editačního formuláře, kategorie a nahlížecí stránky slouží zároveň jako odkaz k otevření nastavení daného objektu, ideálně ke změně nastavení práv.

1.5.72. Práva (Editační formuláře)

  • Tento report zobrazuje seznam všech aplikačních skupin, aplikací a editačních formulářů, včetně nastavených práv. U editačních formulářů jsou místo práv uvedeni spoluvlastníci záznamů (nastavení „Spoluvlastníci záznamů“).
  • Název aplikační skupiny, aplikace a editačního formuláře slouží zároveň jako odkaz k otevření nastavení daného objektu, ideálně ke změně nastavení práv.

1.5.73. Práva (Nahlížecí stránky)

  • Tento report zobrazuje seznam všech aplikačních skupin, aplikací, kategorií a nahlížecích stránek, včetně nastavených práv.
  • Název aplikační skupiny, aplikace, kategorie a nahlížecí stránky slouží zároveň jako odkaz k otevření nastavení daného objektu, ideálně ke změně nastavení práv.

1.5.74. Práva (Ovládací prvky)

  • Tento report zobrazuje seznam všech aplikačních skupin, aplikací, editačních formulářů, kategorií a nahlížecích stránek, včetně ovládacích prvků a nastavených práv. U editačních formulářů jsou místo práv uvedeni spoluvlastníci záznamů (nastavení „Spoluvlastníci záznamů“).
  • Název aplikační skupiny, aplikace, editačního formuláře, kategorie, nahlížecí stránky a ovládacího prvku slouží zároveň jako odkaz k otevření nastavení daného objektu, ideálně ke změně nastavení práv.

1.5.75. Práva (Uživatelské skupiny)

  • Tento report zobrazuje seznam všech uživatelských skupin a k nim přiřazených uživatelů.

1.5.76. Práva (Skupiny oprávnění)

  • Tento report zobrazuje seznam všech skupin oprávnění a k nim přiřazených uživatelských skupin a uživatelů.

1.5.77. Databázový model (SQL)

  • Tento report zobrazuje seznam databázových příkazů v syntaxi MS SQL Serveru, pomocí kterých lze vytvořit novou databázi se shodnou strukturou jako má databáze NET Genia, a jehož využití má význam výhradně pro vizualizaci ER diagramu. V seznamu databázových příkazů jsou zahrnuty pouze databázové tabulky přidružené k editačním formulářům, které jsou provázány vazbami na jiné tabulky, a sloupce představující primární či cizí klíče. Seznam těchto příkazů je zároveň nabídnut ke stažení v souboru s příponou „sql“.
  • Ze samotné databáze NET Genia není možné ER diagram sestavit, protože NET Genium nepoužívá relace, a cizí klíče eviduje jako obyčejné pole typu „Integer“ se zapnutým indexem. Další odlišností oproti samotné databázi NET Genia jsou názvy jednotlivých tabulek a sloupců. V databázovém modelu budou názvy tabulek sestaveny z názvu editačního formuláře a jeho identifikátoru uvedeného v závorce (například „Pokladní doklad (ng_pnp)“), a názvy sloupců analogicky z názvu ovládacího prvku a jeho identifikátoru uvedeného v závorce (například „Číslo zakázky (ng_idzakazky)“). Postup vytvoření ER diagramu v nástroji MS SQL Server Management Studio je následující:
  1. Otevřete si MS SQL Management Studio a přihlaste se na server
  2. Vytvořte prázdnou databázi – klikněte na pole „New Database...“
  3. Vyberte z rozbalovacího seznamu „Ostatní“ položku „Databázový model (SQL)“, a nechte si vygenerovat SQL příkazy
  4. Příkazy zkopírujte („CTRL + C“)
  5. V programu MS SQL Server Management Studio pravým tlačítkem klikněte na nově vytvořenou databázi a vyberte možnost „New Query“
  6. Příkazy vložte („CTRL + V“) do nově otevřeného okna „SQLQuery.sql“
  7. Stiskněte tlačítko „Execute“
  8. Klikněte pravým tlačítkem na „Database Diagrams“, a z nabídky vyberte možnost „New Database Diagram“
  9. Vyberte tabulky, které chcete zahrnout do nového diagramu, a stiskněte tlačítko „Add“
  10. Stiskněte tlačítko „Close“
  11. MS SQL Server Management Studio diagram přehledně seřadí

1.5.78. Databázový model (MS Access)

1.5.79. Databázový model (MS Access 2003)

  • Tento report slouží k vytvoření nové databáze ve formátu MS Access se shodnou strukturou jako má databáze NET Genia, a jejíž využití má význam výhradně pro vizualizaci ER diagramu. V nově vytvořené databázi jsou zahrnuty pouze ty databázové tabulky přidružené k editačním formulářům, které jsou provázány vazbami na jiné tabulky, a sloupce představující primární či cizí klíče. Vytvořená databáze je nabídnuta ke stažení a zároveň jsou zobrazeny všechny příkazy, které novou databázi vytvořily.
  • Ze samotné databáze NET Genia není možné ER diagram sestavit, protože NET Genium nepoužívá relace, a cizí klíče eviduje jako obyčejné pole typu „Integer“ se zapnutým indexem. Další odlišností oproti samotné databázi NET Genia jsou názvy jednotlivých tabulek a sloupců. V databázovém modelu budou názvy tabulek sestaveny z názvu editačního formuláře a jeho identifikátoru uvedeného v závorce (například „Pokladní doklad (ng_pnp)“), a názvy sloupců analogicky z názvu ovládacího prvku a jeho identifikátoru uvedeného v závorce (například „Číslo zakázky (ng_idzakazky)“).
  • MS Access má jisté limity, které mohou vést k chybám při vytváření databáze. Tyto limity souvisí například s počtem indexů nastavených na tabulce. Samotný uživatel může chyby identifikovat ve chvíli, kdy se u některého ze zobrazovaných příkazů objeví červeně zvýrazněné slovo „ERROR“ a příčina vzniklé chyby.
  • Položku „Databázový model – (MS Access)“ má smysl využívat pouze u menších databází. Pokud se při generování databáze určené k vizualizaci E-R diagramu v syntaxi MS Access vyskytnou chyby, je zapotřebí přejít k vygenerování SQL příkazů, které jsou určeny pro MS SQL Server (položka „Databázový model – (SQL)“).
  • Postup vytvoření E-R diagramu v nástroji MS Access je následující:
     
  1. Vyberte z rozbalovacího seznamu „Ostatní“ položku „Databázový model (MS Access)“, a nechte si vygenerovat databázi.
  2. Stáhněte si do počítače soubor s příponou „accdb“
  3. Staženou databázi s příponou „accdb“ otevřete v programu MS Access
  4. Vyberte záložku „Databázové nástroje“ a možnost „Relace“
  5. MS Access zobrazí ER diagram

1.5.80. Databázový model – úplný (SQL)

  • Tento report zobrazuje seznam databázových příkazů v syntaxi MS SQL Serveru, pomocí kterých lze vytvořit novou databázi se shodnou strukturou jako má databáze NET Genia, a jehož využití má význam výhradně pro vizualizaci ER diagramu. V seznamu databázových příkazů jsou zahrnuty všechny databázové tabulky přidružené k editačním formulářům, a všechny jejich sloupce. Postup vytvoření ER diagramu v nástroji MS SQL Server Management Studio je detailně popsán v kapitole 1.5.77.

1.5.81. Databázový model – úplný (MS Access)

1.5.82. Databázový model – úplný (MS Access 2003)

  • Tento report slouží k vytvoření nové databáze ve formátu MS Access se shodnou strukturou jako má databáze NET Genia, a jejíž využití má význam výhradně pro vizualizaci ER diagramu. V nově vygenerované databázi jsou zahrnuty všechny databázové tabulky přidružené k editačním formulářům, a všechny jejich sloupce. Postup vytvoření ER diagramu v nástroji MS Access je detailně popsán v kapitole 1.5.78.

1.5.83. Databázový model NET Genium (SQL)

  • Tento report zobrazuje seznam databázových příkazů v syntaxi MS SQL Serveru, pomocí kterých lze vytvořit novou databázi se shodnou strukturou jako má databáze NET Genia, a jehož využití má význam výhradně pro vizualizaci ER diagramu. V seznamu databázových příkazů jsou zahrnuty všechny systémové tabulky (v NET Geniu není možné k těmto tabulkám přistupovat přes editační formuláře), a všechny jejich sloupce.

1.5.84. Databázový model NET Genium (MS Access)

1.5.85. Databázový model NET Genium (MS Access 2003)

  • Tento report slouží k vytvoření nové databáze ve formátu MS Access se shodnou strukturou jako má databáze NET Genia, a jejíž využití má význam výhradně pro vizualizaci ER diagramu. V nově vygenerované databázi jsou zahrnuty všechny systémové tabulky (v NET Geniu není možné k těmto tabulkám přistupovat přes editační formuláře) a všechny jejich sloupce.

1.5.86. AI model

  • Tento report sestaví archiv ZIP s modelem aplikace ve formátu vhodném pro zpracování umělou inteligencí, a nabídne ho ke stažení. Archiv obsahuje instrukce pro model a znalosti frameworku, model stavebních prvků (aplikační skupiny, aplikace, editační formuláře, nahlížecí stránky a jejich ovládací prvky), oprávnění a datový model, vše jako textové soubory. Velké soubory jsou rozdělené na více částí.
  • Model se sestavuje česky, je-li výchozím jazykem NET Genia čeština nebo slovenština, v ostatních případech anglicky. Jazyk přihlášeného uživatele na jazyk modelu vliv nemá.

1.5.87. AI model (Statistika používání)

  • Tento report sestaví JSON soubor se statistikou používání aplikace za 30 dní před dnešní půlnocí až do současnosti ve formátu vhodném pro zpracování umělou inteligencí, a nabídne ho ke stažení. Soubor obsahuje statistiku volání editačních formulářů, nahlížecích stránek, databázových dotazů, externích funkcí a skriptů.
  • Statistika vychází z logování do databáze. Pokud logování není v nastavení NET Genia zapnuté, obsahuje soubor jen seznam editačních formulářů a nahlížecích stránek s nulovými hodnotami. Detailní popis nastavení NET Genia je uveden v samostatné příručce Nastavení NET Genia.

1.5.88. AI model (Počty záznamů)

  • Tento report sestaví JSON soubor s počty záznamů v jednotlivých databázových tabulkách ve formátu vhodném pro zpracování umělou inteligencí, a nabídne ho ke stažení. Report je setříděný podle počtu záznamů sestupně.

1.5.89. API

  • Tento report zobrazuje nastavení a dokumentaci REST API NET Genia.

1.5.90. Cache

  • Tento report zobrazuje obsah mezipaměti NET Genia a obsah session přihlášeného uživatele.

1.5.91. Connections (netgenium)

  • Tento report zobrazuje seznam všech aktivních připojení do databáze NET Genia s možností „kill“ daného připojení. Název této databáze je uveden v závorce v názvu reportu; u databázového serveru „Firebird“ je to databáze tak, jak je zadaná v připojovacím řetězci, typicky cesta k databázovému souboru.
  • Typické využití je odblokování zaseknutého (zacykleného) editačního formuláře:
    • Příznak: po otevření formuláře systém nereaguje na žádné kliknutí a spojení do databáze zůstává trvale obsazené — uživatel musí pokračovat v práci v další záložce nebo okně.
    • Příčina: chyba v databázovém dotazu, rekurze v dotazu nebo ve skriptu spuštěném tlačítkem ve formuláři.
    • I po opravě chyby zůstane formulář někdy zablokovaný, protože původní připojení do databáze stále drží zaseknutý dotaz. Takové připojení je třeba ručně ukončit („kill“) právě v tomto reportu.

1.5.92. Connections

  • Pro databázový server „MSSQL“
  • Tento report zobrazuje seznam všech aktivních připojení do všech databází s možností „kill“ daného připojení.

1.5.93. DomLib

  • Tento report zobrazuje výsledek „DomLib“ analýzy na základě hodnoty „Request.UserAgent“.
  • „DomLib“ analýza slouží pro identifikaci webového prohlížeče klienta.

1.5.94. FbConnection.ClearPool

  • Pro databázový server „Firebird“
  • Tento příkaz vyprázdní „connection pool“ databáze NET Genia v aktuálním procesu webové aplikace, a tím aktualizuje cache metadat databáze Firebird.
  • Při každé změně struktury databáze (přidání nového sloupce, přejmenování sloupce, změna datového typu sloupce, smazání sloupce) se NET Genium pokusí zajistit synchronizaci nové struktury databáze ve všech vláknech aktuálního procesu webové aplikace spuštěním příkazu „FbConnection.ClearPool“. Ostatní procesy webové aplikace nad touž databází (například další aplikační pool nebo server) příkaz nespouštějí; nová struktura se v nich projeví až s novými připojeními k databázi.
    • Fakticky to znamená, že jsou uzavřena všechna nečinná připojení v „connection poolu“. Připojení, která jsou ve stejnou chvíli aktivně používána, se nejprve dokončí a po uvolnění se do „connection poolu“ již nevrátí, ale uzavřou se.
    • Selže-li vyprázdnění „connection poolu“ z jiného důvodu, zobrazí se chybová hláška „Update Firebird metadata cache failed. Please run FbConnection.ClearPool manually.“.
    • Administrátora, který změnu struktury databáze inicializoval, tato chybová hláška nijak neomezuje. V jeho vlákně došlo ke změně struktury, a proto je jeho vlákno již synchronizované.
    • Pouze u ostatních uživatelů by mohlo dojít k zobrazování chybových hlášení typu „Sloupec v databázi nebyl nalezen“ a podobně.
    • Většinou stačí chvíli počkat, než se i vlákna ostatních uživatelů sesynchronizují.
    • Pokud by se tak delší dobu nestalo a bylo by nutné situaci urgentně řešit, je možné spustit příkaz „FbConnection.ClearPool“ ručně přímo z nástrojů NET Genia.

1.5.95. GC.Collect

  • Tento příkaz spouští uvolnění paměti .NET garbage collectorem (GC.Collect) a po dokončení zobrazí hlášení „OK“.

1.5.96. Headers

  • Tento report zobrazuje obsah kolekce „Request.Headers“, „Request.Cookies“, „Request.ClientCertificate“ a „Response.Headers“.

1.5.97. Logs

  • Tento report zobrazuje seznam všech souborů umístěných přímo v adresáři „Logs“ (bez podadresářů) a logů přihlašování přes Microsoft, s možností jejich stažení nebo smazání.
  • Detailní popis logových souborů je uveden v samostatné příručce Nastavení NET Genia.

1.5.98. MAC

  • Tento report zobrazuje seznam všech zařízení, která mají přidělenou MAC adresu, a dále tabulku s MAC adresou serveru, se kterou aplikace pracuje („MAC (Application_Start)“ – zjištěná při startu aplikace, případně dodatečně, nepodařilo-li se ji při startu zjistit), s MAC adresou zjištěnou v okamžiku zobrazení reportu („MAC (Now)“), s chybou licenčního klíče („LicenseError“), pokud nějaká nastala, a jen u platného licenčního klíče i s MAC adresou, případně i názvem databáze, uloženými v licenčním klíči v souboru „license.txt“.
  • Tento report slouží k identifikaci problémů s licenčním klíčem.

1.5.99. NGDPH + jsngdph

  • Tento report zobrazuje v levém sloupci seznam sazeb DPH, které používají serverové funkce „NGDPH“ a „NGVATRATES“, a v pravém sloupci seznam sazeb DPH ze služby Evropské komise TEDB. Sazby, které používá javascriptová funkce „jsngdph“, report neporovnává.
  • Rozdíly mezi sazbami jsou znázorněny červeným písmem.

1.5.100. Running queries (netgenium)

  • Tento report zobrazuje seznam všech aktuálně zpracovávaných databázových dotazů v databázi NET Genia s možností „kill“ daného dotazu a dále zobrazuje i tabulku s Running scripts a tabulku Running tasks s dotazy, skripty a externími funkcemi, které právě zpracovává webová aplikace. Název databáze NET Genia je uveden v závorce v názvu reportu; u databázového serveru „Firebird“ je to databáze tak, jak je zadaná v připojovacím řetězci, typicky cesta k databázovému souboru. U databázového serveru „Firebird“ se zobrazují i nečinné příkazy a každý řádek obsahuje dvě ikony – menší pro ukončení příkazu a větší pro ukončení celého připojení.

1.5.101. Running queries

  • Pro databázový server „MSSQL“
  • Tento report zobrazuje seznam všech aktuálně zpracovávaných databázových dotazů ve všech databázích s možností „kill“ daného dotazu a dále zobrazuje i tabulku s Running scripts databáze NET Genia a tabulku Running tasks s dotazy, skripty a externími funkcemi, které právě zpracovává webová aplikace.

1.5.102. Server variables

  • Tento report zobrazuje obsah kolekce „Request.ServerVariables“ a údaje o serveru – název počítače, operační systém, proces, verzi .NET Frameworku a identitu procesu.

1.5.103. ThreadPool

  • Tento report zobrazuje stav threadpoolu .NET – počet dostupných pracovních vláken a jejich minimální a maximální počet.

1.5.104. Sessions

  • Tento report zobrazuje seznam sessions této instance uložených v paměti aktuálního procesu webové aplikace.

1.5.105. SMTP

  • Tento report zobrazuje seznam e-mailů čekajících ve frontě k odeslání v adresáři „SMTP“, s možností jejich stažení nebo smazání.